INSTITUCE


Všechny zde uvedené informace jsou zkrácenými citacemi hesel z Českého hudebního slovníku, není-li uvedeno jinak.

Klub moravských skladatelů

zahájení činnosti: 1922, Brno
ukončení činnost: 1948
obnovení činnosti: 1992, Brno

Klub moravských skladatelů (dále KMS) jako spolek sdružující hudební skladatele, interprety, publicisty, teoretiky a propagátory soudobého hudebního umění byl založen 17. září 1922 v Brně. Jeho stanovy byly vypracovány a schváleny přípravným výborem (Jaroslav Kvapil, Ludvík KunderaVilém Petrželka) již 19. června 1922. Samotnému založení KMS předcházela existence volného sdružení Klubu mladých skladatelů moravských (1920–22), které vzniklo z podnětu Vladimíra Helferta, s cílem podpory nové mladé skladatelské generace, šíření její tvorby koncertní činností s teoretickou reflexí ve formě odborných veřejných přednášek a recenzní publikační činnosti, na něž KMS bezprostředně navázal s důrazem na větší systematičnost v organizaci své činnosti. Termín moravský měl být zde chápán ryze geograficky, ve smyslu propagace soudobé, mladé hudební umělecké tvorby na území Moravy.
Během své existence se KMS mj. významně zasloužil o osvětu veřejnosti v souvislosti se soudobou hudební zahraniční tvorbou s akcentem na avantgardu. Na mezinárodní úrovni KMS spolupracoval například s rakouskými skladateli, s organizací International Society for Contemporary Music (ISCM), v domácím prostředí například s obdobně programově založeným pražským spolkem Přítomnost.
Vedle zájmu o moderní soudobou artificiální hudbu spojoval iniciátory a zakládající členy klubu obdiv a respekt k Leoši Janáčkovi, jehož jmenovali čestným členem a ustanovili prvním předsedou KMS (1922–28). Na koncertech KMS zaznívaly významné premiéry samotného Janáčka (například Concertino, 1926, konečný tvar Říkadel, 1927), jeho žáků (např. Viléma Petrželky, Jaroslava Kvapila, Osvalda Chlubny, Jana Kunce, Václava Kaprála, Josefa Blatného, Pavla Haase) a dalších skladatelů domácích i zahraničních.
Ve funkci předsedy KMS se postupně vystřídalo dalších šest hudebních osobností: František Neumann (1928–29), Ferdinand Vach (1929–38), Jan Kunc (1938–45), Jaroslav Kvapil (1945–47), Osvald Chlubna (1947–48), Antonín Balatka (1948). Funkcí jednatele byli pověřeni: Břetislav Bakala (1922–24), Ludvík Kundera (1924–26), Vilém Petrželka (1926–27), Pavel Haas (1927–29), Josef Blatný (1929–31), Vladimír Štědroň (1931–33), Josef Kohout (1934–38), Theodor Schaefer (1938–43), Jiří Svoboda (1944–45) a Karel Hradil (1945–48), Jiří Svoboda (1948).
Činnost KMS byla násilně ukončena nastupujícím politickým režimem v roce 1948, kdy byly veškeré hudební spolky uměle sloučeny do nově vzniklého Svazu československých skladatelů. Za 26 let existence měl KMS přibližně 240 členů.
Chlubna působil rovněž jako pokladník (1922–31, 1943–44), revisor účtů (1931–32) a člen výboru (1938–42, 1945–47) klubu.


Na koncertech KMS byly provedeny Chlubnovy skladby:

• klavírní skladby?
 ▸ 18. 4. 1921 – Večer KMSM
• Pět písní, op. 6
 ▸ 18. 4. 1921 – Večer KMSM
• Dohořelo z Pěti písní, op. 6
 ▸ 7. 6. 1924 – Mezinárodní hudební festival 1924
• Se smrtí hovoří spící, op. 7
 ▸ 17. 12. 1923 – II. řádný večer
• Česká krajinka ze Sborů, op. 9
 ▸ 7. 6. 1924 – Mezinárodní hudební festival 1924
• Tři písně, op. 12
 ▸ 24. 4. 1922 – Večer moravských hudebních novinek KMSM
• Komorní symfonieta, op. 17
 ▸ 14. 4. 1929 – první provedení, II. řádný koncert
• Čtyři rispetti, op. 19a
 ▸ 22. 11. 1926 – I. řádný koncert
 ▸ 25. 4. 1927 – V. řádný koncert
• Ukolébavky, op. 19b
 ▸ 22. 11. 1926 – první provedení – I. řádný koncert
• Žebráci ze Dvou balad, op. 20
 ▸ 19. 5. 1942 – I. mimořádný koncert
• Smyčcový kvartet č. 1 g moll, op. 21
 ▸ 16. 3. 1926 – první provedení, IV. řádný koncert
• Sonáta, op. 22
 ▸ 16. 2. 1926 – první provedení, III. řádný koncert
• Smyčcový kvartet č. 2 do C, op. 26
 ▸ 24. 3. 1930 – první koncertní provedení, II. řádný koncert
• Tři zpěvy odloučeného, op. 27b
 ▸ 16. 5. 1929 – první provedení, III. řádný koncert
• Nokturna, op. 36
 ▸ 8. 10. 1943 – I. řádný koncert
• Preludium, toccata a fuga, op. 37
 ▸ 15. 4. 1936 – Koncert KMS ve Vídni
 ▸ 16. 11. 1939 – III. řádný koncert
 ▸ 8. 10. 1943 – I. řádný koncert
• Písničky života, op. 38
 ▸ 8. 10. 1943 – I. řádný koncert
• Tři preludia, op. 42
 ▸ 14. 12. 1936 – první provedení, II. řádný koncert
 ▸ 17. 12. 1936 – II. členský koncert Přítomnosti
 ▸ 24. 4. 1941 – III. řádný koncert
 ▸ 8. 10. 1943 – I. řádný koncert
• Dechový kvintet, op. 45
 ▸ 5. 5. 1947 – VIII. abonentní koncert
• Koncert f moll, op. 47
 ▸ 8. 10. 1943 – I. řádný koncert
• Z těžkých chvil, op. 48
 ▸ 10. 2. 1948 – V. abonentní koncert
• Sladké žalmy, op. 54
 ▸ 8. 10. 1943 – I. řádný koncert
• Prosté sloky, op. 56
 ▸ 13. 1. 1948 – IV. abonentní koncert
• Serenády melancholické o lásce, op. 62
 ▸ 5. 11. 1946 – II. abonentní koncert
• Chvalozpěvy osvobozené, op. 64
 ▸ 29. 4. 1946 – první provedení, III. řádný novinkový koncert

kontakt | © Martin Pašek 2018–