ŇURA


opusové číslo

31

datum vzniku

1931

autograf

• A1: autografní náčrtek

opis

opis

dedikace

dedikace

datum a místo premiéry

20. května 1932
Brno, divadlo Na Hradbách, Chlubna přítomen1

interpret premiéry

Orchestr a sbor Národního divadla Brně
dir. Antonín Balatka
režie: Rudolf Walter
scéna: Antonín Klimeš
dekorace: Václav Skrušný

Ňura: Alexandra Čvanová
její muž: Vlastimil Šíma
Kosťa, její dítě: Olga Waltrová
její otec: Rudolf Walter
její matka: Ema Pechová
On: Gustav Talman
tanečník: Jan Kyšperský
student: Josef Žižka
Marja, služka: Marta Dobruská
domovník: Bedřich Zavadil
strážník: Vladimír Jedenáctík
bytná: Marie Hloušková
uklízečka: Jožka Mattesová
vrátná: Vlasta Andrýsková

vydání

nevydáno

instrumentace

instrumentace

autor libreta

skladatel podle Osipa Dymova: Ňu v překladu Vincence Červinky

části/věty

části

durata

durata

nahrávky

nahrávky


Okolnosti vzniku

S Dymovovým dramatem Chlubnu seznámil Zdeněk Chalabala, asi v roce 1921. Skladatel však tehdy tíhl k Březinově poezii a z námětů k opernímu zpracování mu byla bližší loutková hra Maurice Maeterlincka Alladina a Palomid (zhudebněná jako op. 16).2


Všeobecná charakteristika a formální struktura

Charakteristika.


Životopisné souvislosti

Souvislosti.


Recepce

„Ňura je třetí operou Chlubnovou. Je také dosud nejlepší jeho dramatickou prací, zejména ve zhuštění látky a výraznosti hudebního projevu. Ovšem autor ani v ní nepodává přesvědčivého důkazu, že by byl rozhodným dramatikem; i zde daří se mu spíše výjevy lyrické, citově-kontemplativní. Proti dřívějším jeho operám je tu podstatný pokrok, který dosvědčuje, jak poctivě a usilovně skladatel pracoval, aby co nejvíce vyhověl divadelním požadavkům, při čemž nezapomínal ani na mentalitu dnešního obecenstva. Proto asi látku ruského spisovatele zpracoval hudebně jen jaksi náznakově, v 7 obrazích krátkých, poměrně rychle se vystřídávajících; proto volil pro svoji operu prostředí jaksi zmezinárodnělé, beze zvláštního rázu ruského; proto ani Ňuře (hlavní postavě opery) nepřidělil partie rozsahem přednostní. Ňura, její muž a její milenec — hlavní postavy opery — jsou trojúhelníkem. A bylo by to drama obvyklého typu realistického, kdyby Chlubna nebyl je v libretu jaksi zmírnil a zušlechtil, hlavně tím, že smrt Ňuřinu jen spíše naznačil než skutečně ukázal. Tato zmírňující, zušlechťující tendence projevuje se také anebo ještě více v hudbě. Ač ne význačně osobitá (patrny jsou tu hlavně Janáčkovy vlivy, ačkoli i R. Strauss a Puccini tu a tam ve vzpomínce proběhnou), je hudba Chlubnova všude poctivě míněná, dobře odvažovaná, ušlechtile vyznívající, jakékoli banálnosti bedlivě se vyhýbající. Kdyby se autorovi bylo podařilo hudbu více zpestřit, vystupňovat a vyvrcholit, byl by účin její podstatně zvýšil. Cennou vlastností Chlubnovou je jeho upřímnost umělecká: autor se snaží sice býti práv požadavkům doby ve všech směrech, ale nechce tak učiniti z módy a za každou cenu. Velikou předností jeho skladebného umění jest vkusná a vybraná instrumentace, se zálibou vyhledávající veliký aparát orchestrální. Pro pěvce píše uznale a ohleduplně k jejich vrozeným hlasovým možnostem slohem mírně deklamačně-ariosním. Provedení, mělo pod taktovkou kapelníka A. Balatky, pěknou úroveň, ač místy retuše doprovázejícího orchestru byly by nejen lépe odpovídaly hlasovým možnostem pěvců, a i usnadnily srozumitelnost děje. Režii měl tentokráte na starosti Rudolf Walter; zdá se, že v opeře by jeho vloze kvetlo větší štěstí, než v činohře, protože opera snese daleko větší dávku rafinovanosti, umělosti. Titulní úloha vhodně a účinně pí. A. Čvánová, dobrými partnery jí byli Talman (milenec) a Šíma (muž). Ostatní úlohy jsou celkem malé, podružné. Obecenstvo přijalo novinku vlídně.3


1 Pozvánky na představení:
Divadla. Národní listy, roč. 72 (1932), 20. 5., č. 139, s. 5.

  Referáty z představení:
▪ JANEČEK, A[ntonín]. Původní operní premiéra v zemském divadle brněnském. Československá republika, roč. 253 (1932), 22. 5., č. 121, s. 6–7.
▪ -ek [RACEK, Jan]. Brněnská opera. Index, roč. 4 (1932), 27. 6., č. 7–8, s. 73–74, 76.
▪ -ek [RACEK, Jan]. Nové hudebně dramatické dílo Osvalda Chlubny. Klíč, roč. 2 (1931–1932), 7. 6., č. 14–15, s. 216–220.
▪ -k [=ČERNUŠÁK, Gracian]. Z brněnské opery. Lidové noviny, roč. 40 (1932), 22. 5., č. 258, s. 7.
▪ CHRISTIAN, G. Z brněnské opery. Moravská orlice, roč. 70 (1932, 28. 5., č. 22, s. [6].
▪ J. N. [=NEVOLE, Jan]. „Ňura“ von Osvald Chlubna. Prager Presse, roč. 12 (1932), 26. 5. 1932, č. 143, s. 6.

Derniéra 9. prosince 1932.

2 JEŽEK, Svatopluk. Rozhovor s Osvaldem Chlubnou k uvedení jeho opery »Ňura«. Salon, roč. 11 (1932), 15. 5., č. 5, s. 27.

3 Janeček, A., op. cit.


Dílo zmíněno

▪ Budou napraveny neudržitelné poměry v Zemském divadle v Brně?. Moravská orlice, roč. 70 (1932), 4. 6., č. 23, s. [1], [3]. ▪ Nové skladby. Lidové noviny, roč. 36 (1928), 10. 11., č. 571, s. 9. ▪ Nové práce čs. skladatelů. Lidové noviny, roč. 37 (1929), 24. 10., č. 536, s. 9. ▪ Nové práce čs. skladatelů. Lidové noviny, roč. 38 (1930), 22. 11., č. 588, s. 9. ▪ B. Š. [=ŠTĚDROŇ, Bohumír]. Naši hudební umělci. Lidové noviny, roč. 50 (1942), 5. 7., č. 337, s. 4. ▪ bv [=VOMÁČKA, Boleslav]. Nové české skladby. Lidové noviny, roč. 39 (1931), 1. 10., č. 490, s. 9. ▪ -il. [=?]. Na sklonku sezony. Národní listy, roč. 72 (1932), 5. 7., č. 185, s. 9. ▪ SVOBODA, Jiří. Profily skladatelů: Osvald Chlubna. Hudební rozhledy, roč. 5 (1952), 6. 10., č. 15, s. 26. ▪ ČERNUŠÁK, Gracian. Významné životní jubileum. K 60. narozeninám O. Chlubny. Hudební rozhledy, roč. 6 (1953), č. 11, s. 502. ▪ OA-NdB ▪ Wikipedia

kontakt | © Martin Pašek 2018–