PĚT PÍSNÍ / FRAGMENTY
pro vysoký hlas a klavír na slova Antonína Sovy,
Josefa Svatopluka Machara, Otokara Březiny
(a Osvalda Chlubny)


opusové číslo

6

datum vzniku

1917–18

listopad 1968:
I. 11. listopadu
II. 29. listopadu
III. 10. listopadu
IV. 13. listopadu

autograf

A1: náčrtek (1917–18, ztraceno)
A2: původní autograf partitury (1917–18, ztraceno)
A3: autograf partitury (1968)

opis

CSA1: opis partitury
CSA2: opis partitury
CSA3: opis partitury

datum a místo premiéry

Brno, Besední dům, 5. ledna 1919 (jen III. a V.?)1
celý cyklus Brno, Reduta, 18. dubna 1921, koncert KMS2

interpret premiéry

1919: ?, Bohumil Holub (pf)
1921: Karel Zavřel, Břetislav Bakala (pf)

instrumentace

VA, pf

autor textu

I. Antonín Sova: Přání mladosti (ze sb. Květy intimních nálad)
II. Josef Svatopluk Machar: Dohořelo (ze sb. Golgatha 1895–1901)
III. Otokar Březina: Žeh bílý světla… (ze sb. Svítání na západě)
IV. Josef Svatopluk Machar: Z jednoho maďarského básníka (ze sb. Vteřiny)
V. Osvald Chlubna: Její píseň[?] (jen v původní verzi)

části/věty

I. Je letní večer (Mírně volně – Moderato)
II. Dohořelo (Mírně volně)
III. Fragment (Dlouze – Adagio)
IV. Ej, cigáne (Živě – Allegro)
V. Její píseň[?] (jen v původní verzi)

durata

?

nahrávky

nejsou


Okolnosti vzniku

Písně op 6 – Pět písní – pro vysoký hlas a klavír vznikly roku 1917/18. V roce 1960 vypůjčila si je Marie Burešova-Súkopova (Slavíková) sólistka ostravské opery a přes všechny urgence je nevrátila. Protože jsem ještě měl původní skici z roků 1917/18 znovu jsem je překomponoval a tak se nyní objevují pod názvem Fragmenty. Jsou však již jen čtyři. Druhou píseň však jsem komponoval celou znovu.3
O druhé písni autor píše: „Tuto píseň jsem znovu komponoval 29. 11. 68, protože mi ji nepůjčila k opsání ani po urgenci Žilka Frickova, která kdysi koupila můj opis v antikvariátu, kam je prodal F. Míťa Hradil. Proto její nové znění (Text jsem si zapamatoval).4


Všeobecná charakteristika a formální struktura

Gracian Černušák ve svém referátu z premiéry uvádí, že „Písně Chlubnovy nepřidaly podstatně nového rysu ke zjevu zasněného impressionisty, utkvívajícího zálibně v setrvačných harmoniích a psalmodickým jakýmsi pathosem se zmocňujícího myšlenkových hloubek básnického podkladu, klavírní jeho skladby přejaly pak s debussyovským námětem také výrazovou techniku některých klavírních skladeb Debussyho, zkrotlou poněkud a zpřístupnělou, méně barevnou a kresebně zjasněnou.5


Životopisné souvislosti

Ukázky z cyklu byly provedeny již začátkem roku 1919 na koncertě Moravského komorního sdružení a jeho hostů, pořádaném Českou zemskou komisí, jehož výtěžek byl poskytnut sirotkům po padlých legionářích.6 Nečitelný referent z Moravské orlice 9. ledna tvrdí, že na tomto koncertě „uveden byl na veřejnost […] mladý skladatel O. Chlubna“.
Celé dílo bylo poprvé provedeno spolu se smyčcovými kvartety Břetislava BakalyPavla Haase a rovněž s prvním provedením Janáčkova Zápisníku zmizelého a nezvěstného (dnes pouze zmizelého). Podle referátů z koncertu byly provedeny také debussyovsky laděné (Černušák) a ledabyle zahrané (Kaprál) Chlubnovy klavírní skladby. Do roku 1933 však pro klavír napsal pouze Kruhy na vodách, které ani nejsou uvedeny v žádném seznamu jeho děl, a sám autor odmítá, že by to byly „impresionistické obrázky podle Debussyho nebo Ravela“.
Poslední z původní pětice písní (dnes nezvěstná) byla zkomponována na Chlubnův vlastní básnický text. Je známo, že před studiem varhanické školy tíhl k poezii a původně se chtěl stát básníkem. Kromě autorství většiny svých operních libret (na základě literárních děl nejrůznějších žánrů) je známá pouze jediná další skladba, kterou opatřil vlastním básnickým textem, a to sbor Balada ulice 1. 10. 1905, op. 102.


Provádění

7. června 1924

Brno, (č. III. a II.) koncert KMS (zakončení Mezinárodního hudebního festivalu) – Máša Fleischerová, Ludvík Kundera.7

15. října 1927

Olomouc, (č. III.) první koncert Volného sdružení přátel moderní hudby – Marie Hloušková, Gustav Pivoňka.8


1 Pozvánky na koncert:
▪ Divadlo a koncerty. Lidové noviny, roč. 27 (1919), 5. 1. 1919, č. 5, s. 4.

  Referáty z koncertu:
▪ [nečitelné]. Koncert Moravského komorního sdružení. Moravská orlice, roč. 57 (1919), 9. 1. 1919, č. 6 , s. 3–4.

2 Pozvánky na koncert:
▪ Divadla, koncerty, zábavy. Lidové noviny, roč. 29 (1921), 10. 4., č. 177, s. 5.; též 12. 4., č. 180, s. 5. a 17. 4., č. 190, s. 6.
▪ Klub mladých skladatelů moravských. Moravská orlice, roč. 59 (1921), 14. 4., č. 84, s. 3.
Klub mladých skladatelů moravských. Rovnost, roč. 37 (1921), 13. 4., č. 101, s. 5.

  Program koncertu:
1. Břetislav Bakala: Smyčcový kvartet C dur
2. Pavel Haas: Smyčcový kvartet cis moll, op. 3
3. Leoš Janáček: Zápisník zmizelého a nezvěstného, JW V/12
4. Osvald Chlubna: Pět písní, op. 6
5. Osvald Chlubna: klavírní skladby [?]

  Referáty z koncertu:
▪ -k [=ČERNUŠÁK, Gracian]. Večer mladých skladatelů v Redutě. Lidové noviny, roč. 29 (1921), 20. 4., č. 195, s. 9.
▪ -ál. [KAPRÁL, Václav]. Klub mladých skladatelů moravských. Rovnost, roč. 37 (1921), 21. 4., č. 109, s. 3.

3 Autograf A3.

4 Tamtéž.

5 Černušák, G., 20. 4. 1921, op. cit.

6 Viz pozvánku na koncert z 5. 1. 1919.

7 Pozvánky na koncert:
Mezinárodní hudební festival v Praze 1924. Dalibor, roč. 40 (1923/24), 5. 6., č. 11–12, s. 98–99.
Dnes a zítra. Lidové noviny, roč. 32 (1924), 5. 6., č. 282, s. 8.; též 6. 6., č. 284, s.8. a  7. 6., č. 286, s. 10.
▪ Divadlo a hudba. Moravská orlice, roč. 62 (1924), 5. 6., č. 130, s. 3.

  Referáty z koncertu:
▪ A. J. [=JANEČEK, Antonín]. Mezinárodní hudební festival. Československá republika, roč. 245 (1924), 12. 6., č. 161, s. 7.

8 Pozvánky na koncert:
Volného sdružení přátel moderní hudby v Olomouci. Pozor, roč. [29] (1927), 14. 10., č. 242, s. 3.

   Program koncertu:
1. Leoš Janáček: Po zarostlém chodníčku, JW VIII/17 (č. I, II, IX, VIII)
2. Jaroslav Kvapil: Stará viola, Kdy duše zpívá
3. Jan Kunc: Za života, op. 10 (č. I)
4. Emil Axman: Morava zpívá
5. Osvald Chlubna: Fragment, op. 6, č. 3
6. Pavel Haas: Šest písní v lidovém tónu, op. 1 (č. II a VI)
Leoš Janáček: V mlhách, JW VIII/22

   Referáty z koncertu:
▪ Abs. [=AMBROS, Emanuel]. Volné sdružení přátel moderní hudby v Olomouci. Lidové noviny, roč. 35 (1927), 18. 10., č. 526, s. 7.
▪ Sa. [=SMETANA, Robert?]. Hudba. Pozor, roč. [29] (1927), 18. 10., č. 245, s. 3.


Dílo zmíněno

▪  BALÓDY, Milan. Dějiny tvoří „ti malí“ aneb Život a dílo Emanuela Ambrose. In: Musicologica Brunensia, roč. 54 (2019), č. 2, s. 89–104. ▪ Peduzzi, 1993, s. 122. ▪ PTOCH ▪ CMJD-I, s. 12 a 46.

kontakt | © Martin Pašek 2018–