POMSTA CATULLOVA
| |||||||||||||||||||||||||||
opusové číslo | 4 |
1916–1917, dokončeno 11. září 1917 | datum |
autograf | autograf |
opis | ODH MZM, opis klavírního výtahu, pero |
datum a místo premiéry | 30. listopadu 1921, Brno, divadlo Na hradbách.1 |
interpret premiéry | Opera Národního divadla v Brně, Pavel Ježek, Jaroslav Tyl, René Milan, Božena Snopková, Anna Krancová, dir. Jan Janota, rež. Otakar Zítek, scéna Alexandr Vladimír Hrska |
vydání | klavírní výtah (upravil skladatel) 70 s., Praha, Český hudební fond 1958 (ČHF 368), rozmnoženo jako rukopis |
instrumentace | instrumentace |
autor textu | Jaroslav Vrchlický |
části/věty | části |
durata | durata |
nahrávky | nahrávky |
 | |
Okolnosti vzniku
Okolnosti.
Všeobecná charakteristika a formální struktura
Premiéra opery byla provedena týden po premiéře Janáčkovy Káti Kabanové společně s brněnskou premiérou Novákova Zvíkovského raráška. Dne 26. listopadu v 19.00 se v Besedním domě uskutečnila přednáška Vladimíra Helferta a Chlubny o nadcházejících premiérách.3
Životopisné souvislosti
Souvislosti.
Recepce
„Vedle premiéry Novákova Zvíkovského raráška měla brněnská opera první provedení domácí novinky Pomsta Catullova, kterou složil zdejší skladatel Osvald Chlubna na známý text Vrchlického (30. listopadu).
Chlubna jest mezi zdejšími mladými skladateli zjev velmi vážný. Svědčí o tom jeho opravdový poměr k umění a to, že ve svých dílech vždy něco nového chce říci, že se nespokojuje s tím, aby psal jen hudbu pro hudbu, nýbrž že vždy staví si nějaký ideový problém. Druhým sympatickým znakem je, že ve svých dílech snaží se o velké a široké koncepce, že jde tedy zřejmě za snahou konstruktivnou. S tím pak souvisí, že Chlubna jest eminentně orchestrálním talentem. Jeho vyjadřovací prostředek dosud je téměř výlučně orchestr, a nutno přiznati, že v této věci má Chlubna vrozenou představivost instrumentační a bezpečný cit pro vytváření instrumentálních barev. Malý zlomek z jeho děl je znám v Praze. Řadu skladeb chová dosud neprovedených.
Pomsta Catullova jest nejmladším dílem skladatelovým, které dává provádět. Je to práce téměř ještě z doby školního učení u Janáčka; psána byla skladatelem ve věku 24 let. Text Vrchlického dramaticky, t. j. dějově Chlubnovi mnoho nemohl přinésti. Dlouhé dialogy, v nichž slovní šerm hraje často vůdčí úlohu, nedovedly často ani pro nedostatek lyrického obsahu být dobrou půdou pro zhudebnění. Zvláště dialog Catulla a Metella jest toho dokladem. V takových místech komponuje Chlubna zřejmě jen, aby udržel celkové pásmo, charakterisuje věty, podmaluje slovo, udržuje zájem dobrou a vždy výraznou deklamací hudební. (Chlubna nedrží se nápěvkové theorie.) Přece ale zřejmě na těchto místech neprožívá tak intensivně textu. Za to ale tam, kde text buď dějovým spádem, nebo lyrickým a ideovým obsahem dává příležitost k osobnímu projevu, nezamešká toho skladatel nikdy. Tak na př. vzrušený začátek (hádka otrokáře s Catullem) podána je se značnou hudebně-dramatickou vervou, k němuž nemálo přispívá výrazný motiv otrokářův. Nejvýše pak stojí Chlubnova opera v místech lyrických, tedy ve scéně Catulla s Lesbií a Catulla s Akmé. Zde dovedl Chlubna vytvořiti scény cenné, svědčící, že dovede skrytý obsah slova svou hudbnou vynésti. Dále i ten rys jest v díle Chlubnově slibným, že dovedl z postavy Catulla u Vrchlického hudebně vytvořiti svého Catulla, svou vlastní představu. Postavu Catullovu pojal s velkou dávkou tragiky. Catullus ve své konečně opuštěnosti jest mu postavou tragickou. A dle tohoto pojetí také zhudebnil Catulla již od počátku se stálým tónem tragičnosti, jenž stoupá ke konci; opera končí orchestrální dohrou v f‑moll. Tyto rysy jistě budou mladému skladateli pobídkou k další práci dramatické, které také jistě přinese větší konkretnost v hudebních myšlenkách, tedy více thematiky a méně barvy. v naší nejmladší opeře jest toto dílo pozoruhodné hlavně tím, že snaží se přinésti vlastní svou ideu do díla, své vlastní pojetí, že tedy vyhýbá se pohodlnické prostřednosti a vyježděným kolejím, a že něco chce. A to vždy nutno uvítati a tomu také třeba přáti zdaru k dalšímu vývoji.“4
1 Oznámení představení:
▪ Premiéry období 1921–22. Divadelní šepty, roč. 2 (1921/22), 4. 3., č. 25, s. 146–147.
▪ Novinky v příštím období Národního divadla v Brně. Lidové noviny, roč. 29 (1921), 10. 6., č. 286, s. 10.
▪ Dnes a zítra. Lidové noviny, roč. 29 (1921), 30. 11., č. 599, s.8.; též 29. 12., č. 649, s. 8.
▪ Divadlo. Moravská orlice, roč. 59 (1921), 25. 11., č. 268, s. 4.; též 26. 11., č. 269, s. 3.; 29. 11., č. 271, s. 3.; 30. 11., č. 272, s. 3.
▪ Kulturní věstník. Rovnost, roč. 37 (1921), 25. 11., č. 326, s. 5.; též 29. 11., č. 330, s. 5.; 30. 11., č. 331, s. 6.
▪ Národní divadlo v Brně. Venkov, roč. 16 (1921), 10. 6., č. 134, s. 4–5.
Referáty z představení:
▪ -k. [=ČERNUŠÁK, Gracian]. Z brněnské opery. Lidové noviny, roč. 29 (1921), 2. 12., č. 603, s. 7.
▪ -ál. [=KAPRÁL, Václav]. Pomsta Catullova. – Zvíkovský rarášek. Rovnost, roč. 37 (1921), 2. 12., č. 333, s. 3.
▪ K. S. [=SÁZAVSKÝ, Karel]. Divadlo. Moravská orlice, roč. 3. 12., č. 275, s. 3.
▪ el [=?]. Opera v Brně. Čas, roč. 31 (1921), 6. 12., č. 285, s. 3.
▪ HELFERT, Vladimír. Brněnská opera. Československá republika, roč. 242 (1921), 8. 12., č. 337, s. 8.
2 Oznámení představení:
▪ Malý oznamovatel. Rovnost, roč. 74 (1959), 3. 6., č. 131, s. 3.
Program večera:
1. Osvald Chlubna: Pomsta Catullova, op. 4
2. Osvald Chlubna: Rozjásané odpůldne, op. 89a
3. Ludvík Podéšť: Svatá noc
Referáty z představení:
▪ FUKAČ, Jiří. Dvě soudobé opery ve studiu JAMU. Rovnost, roč. 74 (1959), 13. 6., č. 140, s. 4.
▪ HUDEC, Vladimír. Operní večer JAMU. Hudební rozhledy, roč. 12 (1959), č. 18, s. 613.
3 Dnes a zítra. Lidové noviny, roč. 29 (1921), 26. 11., č. 592, s. 8.
4 HELFERT, V., Brněnská opera, op. cit.
Dílo zmíněno
▪ BENEŠ, K[arel] J[osef]. Junge Komponisten in der Tschekoslowakei. In: Musikfest in Prag. Prag: Internationalle Gesellschaft für zeitgenössische Musik, 1925, s. 250. ▪ BLATNÝ, Josef. Hudba v Brně. Archa, roč. 40 (1923), č. 2, s. 104–105. ▪ Cmíral (1962). ▪ Česká dramatická literatura. Vlasť, roč. 37 (1920–21), č. 1, s. 45–46. ▪ České operní novinky. Lidové noviny, roč. 29 (1921), 15. 5., č. 244, s. 9. ▪ Divadlo a umění. Národní listy, roč. 60 (1920), 24. 6., č. 172, s. 5. ▪ MSN ▪ Národní divadlo v Brně provedlo během 5 let (1919–1924). Divadelní šepty, roč. 5 (1924/25), 27. 9. 1924, č. 3, s. 15. ▪ NEČÁSEK, Ant[onín]. Divadlo. Světozor, roč. 22 (1921–22), č. 5–6, s. 136–137. ▪ Nnn. [=NEUMANN, František]. III. symfonický koncert. Divadelní šepty, roč. 5 (1924/25), č. 17, s. 109–112. ▪ Novinky v příštím období Národního divadla v Brně. Lidové noviny, roč. 29 (1921), 10. 6., č. 286, s. 10. ▪ Operní premiéra. Divadelní šepty, roč 5 (1924/25), 31. 1. 1925, č. 20, s. 129–130. ▪ K. S. [=SÁZAVSKÝ, Karel]. Divadlo a hudba. Moravská orlice, roč. 63 (1925), 4. 2., č. 27, s. 3. ▪ Statistika Nár. divadla za letošní sezonu. Moravská orlice, roč. 58 (1920), 23. 6., č. 139, s 4. ▪ V. K. [=?]. Z brněnské opery. Venkov, roč. 50 (1925), 7. 2., č. 32, s. 2. ▪ -ek [RACEK, Jan]. Brněnská opera. Index, roč. 4 (1932), 27. 6., č. 7–8, s. 73–74, 76. ▪ (y) [=VYSLOUŽIL, Jiří]. Před premiérou Podéšťových „Apokryfů“. Rovnost, roč. 74 (1959), 29. 11., č. 285, s. 4. ▪ A. M. [=?]. O práci Operního studia JAMU. Rovnost, roč. 75 (1960), 22. 6., č. 151, s. 3.