Emil Konečný

Po maturitě na reálce v Brně (1934) studoval Emil Konečný architekturu na brněnské Vysoké škole technické až do uzavření vysokých škol v roce 1939. Souběžně studoval herectví na brněnské konzervatoři ve třídě prof. Waltra, kde absolvoval r. 1938. Už jako konzervatorista vystupoval v menších rolích v Zemském divadle v Brně a v letech 1936–1938 tu vytvořil několik scénických výprav, např. pro inscenaci Zeyerova-Sukova Pod jabloní, Smetanova Dalibora a Chlubnovy hry V den počátku. Stálé angažmá nastoupil v brněnském Zemském divadle v březnu 1940 a setrval v něm dvě sezóny (do srpna 1942).
Na konci srpna 1942 zahájil jednosezónní působení v plzeňském divadle, odkud byl v závěru války angažován do Prahy. Po krátkém pobytu v Městských divadlech pražských nastoupil 1. 8. 1945 angažmá v pražském Národním divadle. Zde vytvořil řadu rolí různých žánrů, uplatnil se zejména v antických a antikizujících postavách, v nichž vynikla jeho výrazná deklamační dikce a hlasová kultura. Vedle toho účinkoval v epizodních rolích v širokém repertoáru od klasiky po moderní drama.
V roce 1964 byl Emil Konečný jmenován zasloužilým členem ND.