Věra Lejsková

Roz. Králová.
Pochází z hudební rodiny: otec byl sbormistrem a houslistou. Po studiu na nižším reálném gymnáziu byla v letech 1945–51 posluchačkou Františka Schäfera na Konzervatoři v Brně a na JAMU tamtéž (1961–66). 1952–86 působila jako pedagožka brněnské konzervatoře (obory: klavírní doprovod, povinný klavír, klavír jako hlavní obor, klavírní duo). S manželem Vlastimilem Lejskem utvořila klavírní duo, s nímž dosáhla významných úspěchů ve vlasti i za hranicemi. V roce 1978 spoluzaložila Mezinárodní Schubertovu soutěž pro klavírní dua v Jeseníku, která je vypisována pravidelně ve dvouletém, resp. tříletém intervalu. Vedla rovněž interpretační kursy, přednášela a byla členkou soutěžních porot. Pro gramofonové společnosti Supraphon, Eterna, Fontana, Harmonia mundi a Pronto pořídila četné nahrávky.
Umělecké působení Věry Lejskové bylo oceněno Zlatou medailí Jihomoravského krajského národního výboru za kulturní činnost (1980), cenou Konzervatoře v Brně za činnost pedagogickou, uměleckou a publicistickou (1994) a Senior Prix Nadace Život umělce za celoživotní dílo (2000).
Věra Lejsková vyvíjela rovněž poměrně rozsáhlou činnost literární a publicistickou: psala kritické recenze a fejetony pro denní tisk a odborná periodika (Hudební rozhledy, Hudební nástroje, Opus musicum; nejpočetnější a také literárně nejvýraznější jsou její fejetony pro Hudební rozhledy). Pro literární redakci brněnského rozhlasu vytvořila na dvě stě titulů pro pořady OBZOR a SNÍDANĚ, řadu portrétů významných osobností, hudebních medailonků a pořadů s názvem „A léta běží, vážení“; kolem tří set příspěvků napsala pro rozhlasovou stanici Radio Svobodná Evropa (pořad „Hlasy a ohlasy“). Lejsková je dále autorkou písňových textů pro skladatelskou tvorbu manžela Vlastimila Lejska (Říkadla pro dětský sbor, Čekej nás, měsíci, Dvě povídačky pro zpěv a klavír); Lejskovou sestavený sborník Na hudební nástroje, hádej, kdo nám zahraje pro zpěv a klavír vydal v roce 1983 Ústav pro kulturně–výchovnou činnost v Praze.
Lejsková zasvětila celou svou uměleckou kariéru interpretaci literatury pro čtyřruční klavír a pro dva klavíry. Tento specifický interpretační obor manželé Lejskovi záslužně pomáhali prosadit do běžné koncertní praxe.