František Schäfer

* 3. duben 1905, Břeclav

† 29. červenec 1966, Brno

Klavírista a pedagog.
Pocházel z učitelské a hudebnické rodiny. Jeho děd z matčiny strany Emanuel Jedlička i jeho otec František Schäfer byli hudebně činí. Hudební nadání se u něj začalo projevovat již od tří let, kdy si vyťukával melodie písní i s jednoduchým doprovodem na klavír. Otec ho tedy začal učit na tento nástroj (a jiné) hrát a zůstal jeho jediným učitelem až do vstupu na konzervatoř. Na přání matky však nejdříve studoval gymnázium. Po maturitě roku 1923 mu bylo umožněno cele se věnovat hudbě (do té doby byl mimořádným posluchačem konzervatoře, obor violoncello a obligátní klavír u Ludmily Tučkové). Byl tedy přijat do vyššího ročníku klavírní třídy Jaroslava Kvapila. Studium, jež tehdy trvalo sedm let, absolvoval za dva roky Klavírním koncertem A dur Ference Liszta (8. 6. 1925). Ve studiu klavírní hry pokračoval v letech 1925–27 na mistrovské škole ve třídě Viléma Kurze. Absolvoval Brahmsovým Koncertem č. 1 d moll s Českou filharmonií pod vedením Františka Stupky 21. 6. 1927. Jeho vystoupení bylo živě vysíláno rozhlasem.
1. října 1927 nastoupil Schäfer vojenskou službu v Místku, Opavě a Brně-Židenicích. Deset měsíců před ukončením služby byl odvolán, aby vyučoval hru na klavír na hudební škole v Moravských Budějovicích. 1. září 1929 nastoupil na brněnskou konzervatoř z podnětu Jana Kunce jako korepetitor a učitel povinného klavíru. Kromě toho korepetoval v divadle, učil soukromé žáky a studoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (pět semestrů). 1. února 1935 byl po konkurzním řízení jmenován řádným profesorem klavíru. Zde působil až do 30. června 1966, z toho v letech 1964–66 externě. V roce 1946 byla v Brně založena vysoká hudební škola (nejdřív pobočka Prahy, v roce 1947 se osamostatnila). Zde vyučoval v letech 1946–49. Z politických důvodů však musel místo opustit a dále vyučoval jen na konzervatoři. Zpět na JAMU se vrátil v roce 1958. Během svého působení na obou školách vychoval Schäfer spoustu umělců, kteří se významně zapsali do hudebního života u nás i v zahraničí. Jeho metodické poznatky a jeho poznámky jsou zachovány v přednáškách, které pronesl na ústavech, kde působil a v jeho teoretických pracích. Schäferův koncertní repertoár zahrnoval hudbu od baroka po soudobou tvorbu, virtuózní i lyrickou. Z jeho žáků jmenujme např. Milana Mášu a Jiřího Skovajsu.

František Schäfer provedl tyto Chlubnovy skladby:

Elegie ztracených lidí, op. 18a (VI/1)

▸ 26. 11. 1934, 19:30 – první koncertní provedení – Brno, aula filosofické fakulty

Cyklus písní, op. 33 (IV/10)

▸ 26. 11. 1934, 19:30 – první provedení – Brno, aula filosofické fakulty – Zpívaly žačky Máši Fleischerové.

Preludium, toccata a fuga, op. 37 (VII/4)

▸ 15. 4. 1936, 17:00 – Wien, Großer Ehrbar-Saal – Jen Toccata.
▸ 10. 11. 1939, 22:30 – Brno, rozhlas

Chvalozpěvy osvobozené, op. 64 (IV/19)

▸ 29. 4. 1946 – první provedení – Koncertní sál

Literatura

  1. ŽEMLA, Jan. Schäfer, František 2). Český hudební slovník osob a institucí [online]. Centrum hudební lexikografie, Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 27. 1. 2010 [cit. 2026-02-02]. Dostupné z: slovnik.ceskyhudebnislovnik.cz ↗⁠.
Záznam naposledy upraven 16. 2. 2026
Jak citovat tento záznam

PAŠEK, Martin. František Schäfer. In: Osvald Chlubna: život, dílo a prameny [online]. Aktualizováno 16. 2. 2026. Dostupné z: https://osvaldchlubna.cz/osoby/frantisek-schafer/ [cit. 13. 10. 2026].