Petr Bezruč

Vlastním jménem Vladimír Vašek.

Petr Bezruč byl český básník, který vystoupil se svou jedinou sbírkou, Slezským číslem (později známou jako Slezské písně) na začátku 20. století. Jeho útočně promlouvající verše, bojující za sociální a národní zájmy českých obyvatel Slezska, řadí Bezruče do generace tzv. anarchistických buřičů. Jeho dílo je ovlivněno symbolismem a Českou modernou.
Literární teoretici přicházeli s nejrůznějšími teoriemi, které měly vysvětlit mnoho nejasností ohledně života a díla Petra Bezruče, ty však nejsou dodnes uspokojivě vysvětleny.
Stavba jeho básní je dramaticky vzdorná a útočná, užívá výhružných apostrof (zvolání), hyperbol, kontrastů, sžíravého sarkasmu, záměrného porušování rytmu.
Slezské písně byly mnohokrát zhudebněny. Např. Karel Moor (me­lo­dram Maryčka Magdónova, 1905), Jaroslav Křička (mužský sbor 70.000, 1906) nebo Miloš Čeleda (me­lo­dram Kantor Halfar, 1906). Největší úspěch měly Janáčkovy mužské sbory Maryčka Magdónova (2. znění 1907), Kantor Halfar (1906) a 70.000 (1909) nebo No­vá­kův Kyjov (1911). Hodnotné a často hrané byly sklad­by: Os­tra­va (Jana Kupec, Otakar Jeremiáš a Rudolf Kubín) a Bernard Žár (Ad. Piskáček). Mimo to byly zhudebněny Žermanice (mužský sbor J. Kupce 1934) a Kantor Halfar (melodram K. Moora a mužské sbory Ad. Piskáčka a A. Pokorného) ad. Celkový počet zhudebněných veršů čítá kolem 220ti vokálních děl.