Eduard Hrubeš

Základy hudebního vzdělání získal u svého otce, řídícího učitele venkovské školy a žáka Leoše Janáčka na brněnském Učitelském ústavu. V domácím smyčcovém kvartetu s otcem a dvěma sestrami hrál na violoncello. Studoval na gymnáziu v Kroměříži (1925–32), stal se členem pěveckého sdru­žení Mo­ra­van a v hudební škole studoval sólový zpěv. Vystudoval fakultu lesního inženýrství Vysoké školy zemědělské v Brně (1932–36), kde byl poté asistentem. Současně působil jako vědecký pracovník v br­něn­ské Státní výzkumné stanici pro lesní geodézii (1936–37) a studoval jako mimořádný posluchač sólový zpěv na brněnské konzervatoři ve třídě Bohumila Soběského (1938–42). V roce 1941 předzpíval v Praze Václavu Talichovi, který jej doporučil jako eléva do operního souboru Národního divadla. Téhož roku se stal členem ostravské opery (1941–44), kde nastudoval během tří sezón 25 barytonových rolí. Ve zpěvu se dále zdokonaloval u Rudolfa Vaška (1943–44), který ho přeškolil na tenoristu. Vrátil se však k ba­ry­to­no­vé­mu oboru a stal se členem Janáčkovy opery v Brně, kde působil až do odchodu do důchodu (1944–78). Nastudoval zde přes 100 rolí. Kromě pěveckého umění vynikal po stránce herecké a pohybové. Rozvíjel také bohatou koncertní činnost, interpretoval řadu písňových cyklů a partů v kantátových a o­ra­tor­ních dílech. Pedagogicky působil na brněnské univerzitě jako lektor hudební výchovy na pedagogické fakultě (od roku 1947), vyučoval zpěv na brněnské konzervatoři (1951–54) a od roku 1967 působil jako externí pedagog na katedře sólového zpěvu a herectví na JAMU.