Prov. Sochorová.
Studovala na brněnské konzervatoři sólový zpěv u Marie Fleischerové (1929–35). Téměř po celý život působila v Olomouci (1935–71), s krátkou přestávkou, kdy působila ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. Zpívala především dramatické sopránové role. Vynikla především v operách Leoše Janáčka, úspěšná byla v roli Kostelničky v Její Pastorkyni a jako Emilie Marty ve Věci Makropulos. Působila také pedagogicky. Je autorkou odborných textů v hudebních časopisech.

Provdaná Žáčková.

Studovala v rodišti dívčí lyceum, zpěvu se učila v Brně u Valentina Šindlera. Jako sólistka brněnské opery (16. 8. 1923 až konec sezóny 1935/36) zvládla za necelých 13 let na 70 mezzosopránových a altových úloh. Její zvučný a objemný hlas, hudebnost, výhodný zjev i jevištní temperament vkusně a působivě se uplatňovaly v půvabných zjevech dívčích (Olga, Mignon), v úlohách jinošských (Cherubín, Niklas v Hoffmannových povídkách) i jadrných lidových postavách humorných i vážných (Káča, Klásková v Novákově Lucerně, Martinka, Róza). Původní premiérová vystoupení byla výjimkou a týkala se menších úkolů (Lapák v Lišce Bystroušce, 1924). Osvědčovala se též jako pěvkyně písní (prvé provedení Kaprálových Uspávanek, 1935) na koncertním podiu i v rozhlase.