V rodné matrice je jeho jméno uvedeno jako Steinmann, ve tvaru Steinman se několikrát objevilo na programech koncertů již kolem roku 1906, důsledně jej začal tento sbormistr uvádět po roce 1918 a to až do konce života (pozn. Internetová encyklopedie dějin Brna).
Po otci i matce ze starých kantorských rodin, věnoval se hudbě od dětství. Chodil do měšťanské školy v Kojetíně a v Přerově (učil se houslím u Bedřicha Kozánka), na učitelském ústavě v Kroměříži žák Stanislava Šuly a Ferdinanda Vacha (1895–99). Učitel v Prostějově (1899–1919), kde se velmi zasloužil o hudební život (zejména jako sbormistr).
Způsob a duch jeho činnosti sbormistrovské byl tehdy určován příkladem Ferdinanda Vacha a členstvím v PSMU (1903–1922, zástupce dirigenta). Po převratě v Brně. Založil a řídil sdružení OPUS (1926–1942), kde se osvědčil jako zcela osobitý zjev českého umění sbormistrovského důsledným uplatňováním přirozeného ladění v intonaci, ryzí stylovostí technicky dokonalého podání. a přísně ideovým výběrem repertoáru.