Karel Leiss

Studoval v Plzni reálné gymnázium (mat. 1920), klavír (od 6 do 18 let) u J. Filipovského a zpěv u J. Branžovského (1917–19). Ve zpěvu pokračoval u Č. Klause (1919), K. Buriana (1920–24), E. Buriana (1924/26), E. Noëmi (1926–27), v Miláně u M. Granilho (1927 až 1929) a u G. Ranieriho ve Vídni (1929–30). Umělecký spolupracovník Skupova divadla Spejbla a Hurvínka v Praze (1930–36, pro ně skládal náladové a taneční písně), nakonec sólista Československého rozhlasu v Praze (1936–44 v Kühnově Českém pěveckém sboru, 1944/54 samostatně, od 1954 externě). Po osvobození učil zároveň na pražské konservatoři (1945–54). Věnoval se téměř výhradně zpěvu písní (v Československém rozhlase asi 3000 relací), provedl mnoho desítek rukopisných novinek, ze skladatelů mu věnovali své písně např. J. B. Foerster, E. Axman, J. Jindřich, I. Krejčí, J. Kapr, J. Seidel aj. Vytvořil s pianistkou Z. Lochmanovou stálé duo (od 1945). Na desky (asi 126) nazpíval vedle převážně české písňové literatury hlavně písně lidové. Vedle rozhlasové činnosti vystoupil více než na 600 veřejných koncertech (prvý koncert v Plzni 1. 4. 1927). Podnikl několik zahraničních zájezdů (Polsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Holandsko, Německo, Rakousko, Francie, Rumunsko). Velmi se zasloužil o provádění písňové tvorby vůbec.