Symfonický orchestr Československého rozhlasu

Založen 1. října 1926 jako dvacetičlenný soubor pod názvem Orchestr Radiojournalu. První koncert tělesa se konal v Radiopaláci v Praze na Vinohradech 2. října 1926. V roce 1927 měl rozhlasový orchestr už 27 členů. Téhož roku nastoupil do funkce dirigenta Otakar Pařík, který v rozhlase působil do konce druhé světové války (1945). Orchestr vedl po odchodu Jožky Charváta do Národního divadla (1928) krátce Otakar Pařík, poté se stal šéfdirigentem Otakar Jeremiáš. Současně byl ředitelem hudebního odboru jmenován Karel Boleslav Jirák, který v rozhlase v úzké spolupráci s programovým pracovníkem Mirko Očadlíkem působil až do svého odchodu do emigrace (1948). Zmíněná trojice prosadila první náročnější úkoly pro rozhlasový orchestr i pro celou programovou náplň hudebního vysílání. V roce 1931 mělo rozhlasové těleso čtyřicet pět stálých členů, 1935 padesát osm členů a 1936 sedmdesát členů. V té době vznikla řada skladeb pro rozhlas přímo určených. V té době se uskutečnily první přenosy hudebních pořadů do ciziny: do Záhřebu (1930), do New Yorku (1934, Dvořákovo oratorium Stabat mater), do Jugoslávie a Francie (1938, Janáčkova Glagolská mše); mimořádnou událostí byl přenos koncertu s náročným programem (Josef Suk: Fantazie g moll, sólista Jaroslav Štěpánek, Leoš Janáček: Sinfonietta) pro sto rozhlasových stanic (5. března 1935). Od roku 1935 až do dnešní doby se orchestr významně podílí na programech mezinárodních hudebních festivalů. Zároveň u rozhlasového orchestru hostovali jako dirigenti vlastních skladeb např. Sergej Prokofjev (1934 a znovu 1938), Ottorino Respighi (1935), Alfredo Casella (1931) a další, dále SOČR dirigovali Nikolaj Malko, Georg Szell, Grzegorz Fitelberg a jiní.