Milada Gotthardová-Weinbergerová

V letech 1925–29 navštěvovala reálné gymnázium v Brně. Na brněnské konzervatoři začala studovat v roce 1931, a to na klavírním oddělení. O dva roky později byla rovněž přijata i do druhého ročníku oboru zpěv; ten studovala u Máši Fleischerové, soukromě se pak zdokonalovala u Marie Fialové. V roce 1937 absolvovala skladbou Údolím Nového království Vítězslava Nováka. V témže roce složila i státní zkoušku z klavíru. Již za dob studia na konzervatoři koncertovala, od roku 1937 zpívala v brněnském rozhlase, zde se uplatnila například v operách Leoše Janáčka Počátek románu nebo Příhody lišky Bystroušky, v Ogarech Jaroslava Křičky a dalších. V letech 1937–41 byla sólistkou Vachova sboru moravských učitelek, od roku 1938 zpívala na koncertech Klubu moravských skladatelů. Premiérovala několik písňových cyklů: Navždy Vítězslavy Kaprálové (1938), Život a láska Stanislava Goldbacha (1940), Strom v květu Karla Konvalinky (1942), V lidovém tónu Zdeňka Blažka (1955), tento cyklus jí byl věnován. Pedagogické činnosti se nejprve věnovala soukromě, v letech 1952–58 působila na konzervatoři v Brně jako externí pedagog a v období 1958–77 jako pedagog interní; vyučovala sólový zpěv a hlasovou nauku.