Otakar Pařík

Od mládí se učil hře na housle a klavír. Na ostravské reálce vedl studentský orchestr a zároveň dojížděl na soukromé hodiny do Prahy ke Karlu Hoffmeistrovi. Od roku 1919 studoval na pražské konzervatoři varhany u Bedřicha Antonína Wiedermanna a zároveň klavír na německé Akademii für Musik und darstellende Kunst u Conrada Ansorgeho (1920–21). Od začátku 20. let se uplatňoval jako komorní hráč (České trio) a doprovázeč předních českých sólistů (Váša Příhoda, Jan Kubelík, Emma Destinnová aj.). Od roku 1926 byl angažován v pražské stanici Radiojournalu jako klavírista a kapelník, v letech 1937–45 byl v rozhlase prvním kapelníkem Velkého orchestru (zde se uplatňoval jako pohotový dirigent s velmi rozsáhlým repertoárem světovým a domácím, včetně soudobých novinek). Po druhé světové válce působil jako šéfdirigent Filmového symfonického orchestru (1945–54). Nahrál hudbu asi k 60 celovečerním filmům (mj. E. F. Buriana Siréna, V. Trojana Špalíček a Princ Bajaja a realizoval velké množství filmové hudby a rozhlasových snímků; bohatá byla též jeho koncertní činnost doma i v zahraničí). Jedenáct měsíců před smrtí byl jmenován šéfem Ostravského symfonického orchestru.