Richard Zika

Houslista a skladatel.
Syn a žák Karla Ziky, vystupoval veřejně od svého šestého roku. Učil se pak u strýce Františka v Orlu (1911–13), vystudoval na pražské konservatoři třídu Štěpána Suchého (1913–16). Za vojenské služby u 23. pěšího pluku v Judenburku hojně koncertoval se slovinským pianistou Janko Ravnikem, později též s bratrem Ladislavem. Působil 1918–21 v Lublani jako koncertní mistr opery Slovinského Národního divadla a učitel na škole Glasbené Matice, jež se právě přetvářela v konservatoř. Byl zakladatelem a primáriem Pražského kvarteta (do 1932), jež neslo nějakou dobu jeho jméno, přešel pak do Ondříčkova kvarteta (1932–46), zprvu jako sekundista, brzy jako primárius. Uzrál v mužných letech v jednoho z našich nejpřednějších houslistů, jehož skvělá technika, plnokrevná hudebnost i ušlechtilý, zpěvný a svítivý tón byly vedeny vytříbeným vkusem a vyzrálým intelektem k realisticky pronikavému podání.