Josef Kejř

Pracoval jako havíř v kladenském revíru, učil se při tom zpěvu u Marie Nedbalové v Praze (1918–1921). Působil u opery v Plzni (1921–36), hlavní činnost rozvinul u opery v Brně (od srpna 1936 do 1959). V Plzni zpíval lyrický a později též buffový obor, v Brně se vedle Antonína Pelce uplatňoval zvláště v úlohách charakterních a buffových. Vytvořil kolem 200 úloh v téměř 3 000 představeních. Nejvíce tíhl k lyrickým úlohám v operách Smetanových a Dvořákových (zvl. Lukáš a Podhajský). Jeho jevištní projev vynikal živelným herectvím, které prohloubil zvláště studiem činoherní práce. Vysoké umění prokázal jako Matěj Brouček v Janáčkových Výletech (zlatá medaile Divadelní žatvy 1954), Rechtor v Příhodách lišky Bystroušky i Hauk ve Věci Makropulos. Zpíval Jeníka, Vaška i Principála, v Plzni takřka všechny lyrické tenorové úlohy v cyklech oper Bedřicha Smetany (1923), Antonína Dvořáka (1924), Zdeňka Fibicha (1925) vedle četných úloh světového repertoáru v klasických ruských operách (Jurodivý a Misail v Borisi Godunovu, Jaroška v Knížeti Igorovi i jako Basilio ve Figarově svatbě, dr. Caja ve Verdiho Falstaffu aj. Na gramofonové desce první část Janáčkových Výletů. Koncertně vystupoval v Plzni. Od roku 1959 zasloužilý umělec.