Korespondence

Osvald Chlubna informuje Leoše Janáčka o svém pobytu v Kaštelu Lukšići a připomíná partituru, kterou mu měl pro­střed­nic­tvím Břetislava Bakaly doručit. Zmiňuje svůj záměr nabídnout skladbu České filharmonii. Vyjadřuje lítost, že ne­sly­šel Stra­vin­ské­ho Petrušku ani Zítkovu operu Pád Petra Králence, a kriticky se vyjadřuje k Zítkově režii své opery Pomsta Catullova i k její re­cep­ci v Lidových novinách. V závěru se těší na návrat a další setkání s Janáčkem.

Chlubna informuje Leoše Janáčka, že už se vrací z lázeňského pobytu v Kaštelu Lukšići a doufá, že mu pobyt pomohl.

Osvald Chlubna informuje Huberta Ripku o návratu do Brna, vzpomíná na společný pobyt a děkuje mu za vrácení dopisů. Zmiňuje společnou cestu s panem Meitnerem, zajímá se o poměry v místě pobytu a pozdravuje Ripkovu manželku i ostatní členy společnosti.

Osvald Chlubna oznamuje Hubertu Ripkovi svůj příjezd do Prahy 15. prosince 1923, kde hodlá vyslechnout Sukovu symfonickou báseň Zrání. Navrhuje při této příležitosti osobní setkání a informuje o předpokládané době svého pobytu.

Janáček informuje Chlubnu o termínech pro předložení orchestrálních skladeb včetně partitury a hlasového materiálu pražskému rektorátu a o možnosti požádat ministerstvo školství o finanční podporu na rozepsání orchestrálních hlasů. Doporučuje mu předložit jedno dějství, případně scénu z jeho opery, jak mu již dříve radil.

Janáček informuje Chlubnu o jednání s šéfem brněnské opery Františkem Neumannem, který odmítl provedení ukázky z Chlubnovy opery Alladina a Palomid v aktuální sezóně z časových důvodů, ale přislíbil uvedení jeho díla v sezóně následující. Janáček zároveň Chlubnu zve k osobní návštěvě.

Osvald Chlubna informuje adresátku, že vzhledem k prázdninovému provozu divadla bude možné jednat o uvedení dramat Maurice Maeterlincka v jejím překladu až v polovině srpna. Slibuje svou přímluvu u příslušných osob a nabízí osobní předání dramat rozhodovací komisi. Zároveň projevuje zájem o nová dramatická díla jako možné náměty ke zhudebnění.

Chlubna posílá Leoši Janáčkovi pozdrav z Radhoště.

Chlubna Durycha informuje o zhudebnění čtyř z jeho Žebráckých písní. Doufá, že básník proti zhudebnění nic nemá a přidává informaci o plánovaném provedení písní 5. února 1928.

Osvald Chlubna informuje Jaroslava Durycha o zhudebnění čtyř jeho básní (Ve jménu Otce, Jde krajinou chudou, Vstanem, bratři, vstanem a Spíte hvozdy temné) a o dalších dvou básních (U oběšeného psa a Děťátko čtyrleté), které má dosud pouze v hrubém náčrtku. Vysvětluje hudební pojetí cyklu Žebrácké písně, jehož název převzal od básníka, a zdůrazňuje výrazové kontrasty jednotlivých částí i jejich volnou formu. Oznamuje odložení plánovaného provedení 5. února 1928 kvůli onemocnění zpěváka Zdeňka Otavy a předpokládané zařazení skladby na následující koncert přibližně o měsíc později.

Chlubna posílá Zdence Janáčkové pozdrav z lázní.

Osvald Chlubna se omlouvá Zdeňku Spilkovi za opožděnou odpověď na jeho dopis. Uvádí, že se po obdržení Spilkových básní pokusil o jejich zhudebnění, avšak práci mu znesnadňovalo zaujetí novou operou Ňura, jejíž skicu právě dokončil. Kompozici písní proto odložil na příznivější dobu. Závěrem vyřizuje pozdravy Spilkovu tchánovi, dirigentu Steinmanovi, a jeho manželce.

Chlubna děkuje Zdeňku Spilkovi za gratulace po premiéře opery Ňura konané 20. května v Brně.

Osvald Chlubna se synem Jaroslavem posílají pozdrav Zdence Janáčkové.