Josef Veselka

Po první světové válce se s rodinou přestěhoval do Kroměříže, kde studoval na klasickém gymnáziu (1921–28), ale v septimě byl vyloučen pro nekázeň a neplnění úkolů (nepovolené provozování hudby). Zapojoval se do činnosti studentské kapely. Maturoval na reálném gymnáziu (1928–29). Na univerzitě v Brně studoval filosofii, filologii (1929–35) a navštěvoval přednášky Vladimíra Helferta a Václava Kaprála. Byl členem studentského orchestru a fundatistou u sv. Mořice v Kroměříži, kde získal základy sborové praxe. Poté docházel do sbormistrovské školy Viléma Steinmana (1931–32), ve které se stal po řadovém členství zástupcem sbormistra pěveckého sboru OPUS (1930–39). Tato pozice zásadně ovlivnila jeho další profesní vývoj.
Od roku 1931 vedl na Sušilových kolejích Pěvecké sdružení katolických akademiků Moravan (později Akademické pěvecké sdružení Moravan Brno), které řídil až do své smrti. První koncert absolvoval s Moravanem v Brně 15. března 1934 (Besední dům, 40 členů). Se sborem uskutečnil zahraniční zájezdy do Lublaně (1938), Vídně, Itálie, Bulharska, Polska, Německa, Francie, Belgie a Holandska. Po ukončení studia na vysoké škole vyučoval na brněnském klasickém gymnáziu (1935–38) a po dvou letech nastoupil do prezenční vojenské služby. V roce 1939 se oženil s Annou Studenou. Od ledna 1940 do června 1941 vedl Brněnské pěvecké sdružení Foerster. Realizoval rozhlasové koncerty staré hudby se Sdružením přátel pro starou hudbu ustanoveným při Filharmonickém sboru Besedy brněnské (1940–42, 1945). S tímto sborem se podílel na přípravách prvního festivalu barokní hudby na jaře 1942.
Po druhé světové válce obnovil činnost s Moravanem. První koncert řídil 17. listopadu 1945. V letech 1946–50 pedagogicky působil jako lektor na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a rozšířil si aprobaci o hudební výchovu pro gymnázia (říjen 1949). Od roku 1949 vyučoval na gymnáziu v Ivančicích a od roku 1952 intonaci a sborový zpěv na brněnské konzervatoři. Zároveň vedl přednášky řízení sboru na JAMU (1952–75), na které se habilitoval pro obor uměleckého sborového zpěvu. Jeho studenti museli aktivně hospitovat na zkouškách Moravanu. Roku 1959 se stal uměleckým poradcem Českého pěveckého sboru (později Pražský filharmonický sbor) a v srpnu téhož roku hlavním sbormistrem (do 1981). Současně vyučoval na AMU (do 1981), kde byl jmenován profesorem pro obor řízení sboru. V roce 1957 zasedal v porotě mezinárodní sborové soutěže v Moskvě, přijal členství v předsednictvu Ústředního domu lidové tvořivosti v Praze a předsedal porotám sborových soutěží ROH a Soutěže tvořivosti mládeže. Dále řídil Moravan, jeho asistentem se stal jeho žák Jan Řez­ní­ček. S českým pěveckým sborem absolvoval první zahraniční zájezd do Itálie (1960), díky kterému se mohl v příštích letech podílet na organizaci festivalu Sagra Musicale Umbra (Perugia). Od roku 1977 vedl italský pěvecký sbor Santa Cecilia (Řím). V roce 1981 se vzdal sbormistrovství v Českém pěveckém sboru a ukončil aktivní kariéru. Poslední koncert s Moravanem uskutečnil při příležitosti svých osmdesátých narozenin.