Miloš Konvalinka

Dirigent, skladatel a rozhlasový pracovník.
Syn skladatele a hudebního pedagoga Karla Konvalinky po maturitě na reálném gymnáziu v Brně (1938) studoval brněnskou konzervatoř (skladba u Jaroslava Kvapila, dirigování u Quido Arnoldiho, klavír u Františka Schäfera, absolvoval 1943). Po krátkém působení v divadle v Göttingen nastoupil po válce na jednu sezonu jako korepetitor a dirigent do Divadla 5. května v Praze, odkud na další rok přešel do divadla v Ústí nad Labem, v letech 1948–49 byl operním šéfem v Košicích a 1949–51 šéfem Karlovarského symfonického orchestru. Na podzim 1951 přešel na více jak pětadvacet let do Olomouce, kde se stal na tři roky v Moravské filharmonii zástupcem šéfa Františka Stupky. Zároveň se však významně zapojil do budování v roce 1949 v Olomouci založeného rozhlasového studia, které se po krátkém období, v němž organizačně spadalo pod Brno, stalo po vzniku Severomoravského kraje 1960 součástí ostravské stanice, byl činný v olomoucké (a po jejím zrušení v roce 1955 ostravské) pobočce Svazu československých skladatelů a také komponoval. Jako redaktor vysílání symfonické a komorní hudby se nejen stal výraznou osobností krajského studia Československého rozhlasu Ostrava, jehož pořady symfonické, komorní a vokální hudby měly ten nejlepší ohlas na celostátním vysílání, ale pravidelně se uplatňoval zvl. v rozhlasových studiích jako dirigent všech našich významných symfonických a komorních orchestrů. Při svém působení v ostravském rozhlase se stal roku 1973 šéfem opery tehdejšího Divadla Oldřicha Stibora a v 1977 byl povolán do Prahy, kde pak působil dvě a půl sezony v téže funkci v Národním divadle, a pak byl do února 1984 ředitelem hudebního vydavatelství Panton. Po celou tu dobu se také aktivně uplatňoval jednak jako člen a funkcionář Svazu českých skladatelů a koncertních umělců, jednak jako dirigent předních českých a slovenských orchestrů na festivalových, přehlídkových a abonentních koncertech (např. Pražské jaro, Týdny nové tvorby v Praze) nejen doma, ale i v zahraničí (zvl. v Německu, Švédsku, Polsku a tehdejším SSSR). V polovině 80. let se odstěhoval na penzi do Brna a byl jen příležitostně zván k pohostinským koncertním vystoupením, např. do Olomouce, Ostravy, Brna i Prahy.