Korespondence

Chlubna se obrací na Vladimíra Helferta s žádostí o radu a pomoc při hledání zaměstnání v souvislosti s připravovanou re­orga­nizací správy Moravského zemského muzea v Brně. Stěžuje si na vyčerpávající úřednickou práci, která jej odvádí od skladatelské tvorby, a vyjadřuje přání získat zaměstnání bližší svým uměleckým zájmům. K dopisu přikládá novinový výstřižek z Lidových novin informující o rozšiřování muzea a plánované reorganizaci jeho správy.

Chlubna posílá Leoši Janáčkovi pohlednici z cesty na lázeňský pobyt v Kaštelu Lukšići a oznamuje, že práci s sebou má.

Osvald Chlubna blahopřeje Leoši Janáčkovi k jmeninám a informuje jej, že požádal Břetislava Bakalu o doručení partitury a provozovacího materiálu do 15. dubna. Dále se zmiňuje o finanční podpoře ve výši 1 000 Kč z Riegrova fondu, o níž dosud neobdržel úřední vyrozumění.

Janáček reaguje na Chlubnův pobyt v Dalmácii, kriticky hodnotí Stravinského Petrušku a vyjadřuje přání zaslat Chlubnovu skladbu do Prahy k případnému provedení. Zmiňuje očekávanou návštěvu Rosy Newmarchové a pochvalně se vyjadřuje o bratislavském uvedení své opery Káťa Kabanová, které považuje za nejlepší z dosavadních provedení.

Osvald Chlubna informuje Leoše Janáčka o svém pobytu v Kaštelu Lukšići a připomíná partituru, kterou mu měl pro­střed­nic­tvím Břetislava Bakaly doručit. Zmiňuje svůj záměr nabídnout skladbu České filharmonii. Vyjadřuje lítost, že ne­sly­šel Stra­vin­ské­ho Petrušku ani Zítkovu operu Pád Petra Králence, a kriticky se vyjadřuje k Zítkově režii své opery Pomsta Catullova i k její re­cep­ci v Lidových novinách. V závěru se těší na návrat a další setkání s Janáčkem.

Chlubna informuje Leoše Janáčka, že už se vrací z lázeňského pobytu v Kaštelu Lukšići a doufá, že mu pobyt pomohl.

Osvald Chlubna informuje Huberta Ripku o návratu do Brna, vzpomíná na společný pobyt a děkuje mu za vrácení dopisů. Zmiňuje společnou cestu s panem Meitnerem, zajímá se o poměry v místě pobytu a pozdravuje Ripkovu manželku i ostatní členy společnosti.

Osvald Chlubna oznamuje Hubertu Ripkovi svůj příjezd do Prahy 15. prosince 1923, kde hodlá vyslechnout Sukovu symfonickou báseň Zrání. Navrhuje při této příležitosti osobní setkání a informuje o předpokládané době svého pobytu.