Pražský filharmonický sbor

Pěvecký sbor založil v roce 1934 pod názvem Sbor Radiojournalu Praha Jan Kühn, který se stal následně sbormistrem. První zkouška se uskutečnila 17. 12. 1934. Sbor vznikl především pro potřeby rozhlasového vysílání. Poprvé se představil 4. ledna 1935, kdy provedl část opery Debora Josefa Bohuslava Foerstera pod vedením Otakara Jeremiáše. 8. ledna provedl operu celou. První veřejný koncert uskutečnil na jaře 1935 (Antonín Dvořák – Stabat Mater). 14. října 1937 byl ustanoven spolek Československý pěvecký sbor. Několik dní po okupaci Československa německými vojsky byl název změněn na Český pěvecký sbor. V roce 1945 odešel Jan Kühn s částí sboru a členy výboru z rozhlasu, aby se v budoucnu věnoval pouze koncertní činnosti. Členové, kteří z existenčních důvodů v rozhlase zůstali, přijali nové jméno Pěvecký sbor Československého rozhlasu. Od počátku pěvecký sbor spolupracoval s předními pražskými orchestry při provádění kantát, oratorií a oper pod vedením významných českých dirigentů (Rafael Kubelík, Václav Talich, Karel Ančerl, Václav Neumann, Václav Smetáček a další). Mezi nejvýznamnější počiny tělesa patřila provedení Svaté Ludmily Antonína Dvořáka na nádvoří Pražského hradu (Rafael Kubelík, 1948), nastudování Krále Davida Arthura Honeggera (Arthur Honegger, 1949), provedení Symfonie č. 9 Ludwiga van Beethovena na Pražském jaru (Erich Kleiber, 1949) a nahrávka Stabat Mater Antonína Dvořáka (Václav Talich, 1952; první gramofonová deska sboru).

Původně amatérský pěvecký sbor se postupně profesionalizoval a na žádost Jana Kühna v dopise Ministerstvu školství (19. 6. 1947) byl organizačně přičleněn k České filharmonii (21. 12. 1950), se kterou rozvinul nejdůležitější spolupráci. V roce 1951 získal název Český pěvecký sbor při státním orchestru Česká filharmonie. Po smrti Jana Kühna dočasně vedla sbor jeho manželka Markéta Kühnová s Antonínem Šídlem (1958). O rok později převzal vedení Josef Veselka. V roce 1969 začal užívat sbor dnešní název a zahájil éru velkých zahraničních turné. V roce 1976 poprvé uskutečnil turné po Japonsku. Roku 1981 nastoupil na místo sbormistra Lubomír Mátl. V roce 1990 převzal vedení Pavel Kühn (syn zakladatele Jana Kühna).

V roce 1991 se pěvecký sbor právně a organizačně osamostatnil od České filharmonie. Spolupracoval mimo jiné s Berlínskou filharmonií, Izraelskou filharmonií, amsterdamským orchestrem Concertgebouworkest a dalšími zahraničními symfonickými tělesy. Na místě hlavního sbormistra dále působili Jaroslav Brych (1996–2004), Jan Rozehnal (2005–06), Lukáš Vasilek (od 2007). Pěvecký sbor se pravidelně účastní prestižních mezinárodních festivalů (Salzburger Festspiele, Luzerne Festival, Dresdner Musikfestspiele, Musikfest Berlin, Festival International de Música de Barcelona, Settimana di Musica Sacra di Monreale, Winterfestspiele Baden-Baden, Internazionale Bach-Akademie Stuttgart, Feste Musicali a Bologna a další) a působí jako operní sbor v mnoha významných divadlech (Benátky, Drážďany, Edinburgh, Lyon, Madrid, Milano, Mnichov, Paříž, Řím, Tokio, Turín a další). Spolupracoval a dodnes spolupracuje s předními českými (Karel Ančerl, Rafael Kubelík, Václav Neumann, Jiří Bělohlávek, Zdeněk Košler, Jiří Kout, Zdeněk Mácal, Libor Pešek, Vladimír Válek a další) a zahraničními dirigenty (Claudio Abbado, Vladimir Ashkenazy, Daniel Barenboim, Serge Baudo, Karl Böhm, Lorin Maazel, Charles Mackerras, Kurt Masur, Zubin Mehta, Riccardo Muti, Georges Prétre, Simon Rattle, Georg Solti a další). Pravidelně natáčí pro rozhlasové a televizní stanice. Velkou část projektů realizuje s Českou filharmonií.