Prov. Boková, podle matriky Karolina. Manželka flétnisty Josefa Boka (1923).

Zpěv studovala soukromě u Antonína Karase Harfnera. V letech 1920–36 členkou brněnské opery, kde vystoupila ve více než sedmdesáti velkých úlohách, zejména v repertoáru smetanovském i jiném českém a slovanském, vynikala také v rolích světového repertoáru. Pohostinsky vystoupila téměř na všech českých operních scénách. Uplatňovala se také na koncertním pódiu v písni, oratoriu a kantátě zejména v součinnosti s Besedou brněnskou. Často vystupovala v brněnském rozhlase.

Roz. Fišerová, Marie.
Studovala na brněnském učitelském ústavu (maturita 1906), poté vyučovala v Bílovicích nad Svitavou (1907–09) a v Brně. Sólový zpěv studovala na brněnské konzervatoři u Karly Váchové (1919–20) a na konzervatoři v Praze u Doubravky Branbergerové (absolvovala v akademickém roce 1920/21). Na brněnské konzervatoři vyučovala sólový zpěv (1922–39, profesorkou od roku 1928). Krátce vyučovala ještě po druhé světové válce (1945–46). Mezi její žákyně patřily Věra Strelcová-Wasserbauerová, Milada Weinbergerová, Marja Žaludová, Hana Pírková a další. Koncertně byla činná od roku 1915. Intenzivně propagovala soudobou českou a moravskou hudbu (Josef Bohuslav Foerster, Vítězslav Novák, Jaroslav Křička, Jan Kunc, Pavel Haas, Josef Bok, Vilém Petrželka, Ladislav Vycpálek, Boleslav Vomáčka a další). Vystupovala na koncertech Klubu moravských skladatelů (členkou od roku 1922), operního orchestru, Filharmonického sboru Beseda brněnská, dále v Praze na koncertech pořádaných Spolkem pro pěstování písně, Spolkem pro moderní hudbu a Českou filharmonií. Spolupracovala s řadou významných instrumentalistů a komorních souborů (Václav Štěpán, František Schäfer, František Kudláček, Ladislav Černý, Miloš Sádlo, Pražské kvarteto, Moravské kvarteto, Moravské dechové kvinteto a další). Zúčastnila se Mezinárodního festivalu soudobé hudby v Praze (1924) a v Benátkách (1925). Koncertovala v Paříži (1924, s Ondříčkovým kvartetem), v Kolíně nad Rýnem a v řadě českých a moravských měst. Se Zdeňkem Nejedlým a Ludvíkem Kunderou uskutečnila studijní a propagační zájezd do Sovětského svazu (1937). Vystoupila v komorních představeních pražské konzervatoře (Erik Satie – Sokratés, Georg Friedrich Händel – Rinaldo). Přednášela v Luhačovicích a Třebíči. Stala se členkou Státní zkušební komise pro učitelství hudby (od roku 1926).

V letech 1930–1933 působila v Ná­rod­ním (později Zemském) divadle v Brně a spolupracovala s Čs. rozhlasem Brno, kde zpívala písně i operní árie. K jejímu účinkování přispěl dirigent Jan Janota, který ji doprovázel na klavír. Po sňatku s malířem Karlem Tondlem se odstěhovala do Prahy a opustila divadelní scénu.